Rozhledna na vrchu Mařenka u Štěměch

Na nejvyšším bodě Třebíčska, vrcholu Mařenka (711 m.n.m.ú, stojí nová rozhledna. Kombinací obvodového pláště z kamene a kovové konstrukce schodiště s dřevěnými prvky vznikla unikátní 31 m vysoká stavba, na jejímž vrcholu je zastřešené vyhlídkové molo. Původní rozhledna na hoře Mařence sloužila poutníkům k výhledu do širokého okolí. Podle pamětníků bylo za dobrého počasí vidět až do sousedního Rakouska. V 50. letech minulého století se však při silné bouři zřítila. Od té doby proběhlo několik pokusů o její obnovu. Obce Rokytnice nad Rokytnou, Markvartice, Předín, Štěměchy, Čáslavice, Římov a Chlístov se spojily do Mikroregionu Podhůří Mařenky. Myšlenky na stavbu nové rozhledny započaly již v roce 2003, kdy si mikroregion nechal zpracovat projekt. Finanční prostředky se podařilo získat až nyní díky evropské dotaci. Rozhledna je trvale volně přístupná po cyklostezkách č. 5216 a 5104, a to pouze pěšky nebo na kole. Výstup na rozhlednu je na vlastní riziko návštěvníků.
Autorem projektu rozhledny je Projekční ateliér Penta Jihlava, ing. arch. Martin Franěk.

Pověst O Mařence
Psal se rok 1689. V tehdejším dašovském mlýně žil mlynář se ženou, třemi syny a dcerou Marianou Mařenkou, která vynikala nejen krásou, ale i srdnatostí. Po třicetileté válce byla země zpustošená, všude hlad a bída, vesnice i cesty byly ohrožovány lupičskými bandami. Dašovský mlýn byl pro svou osamělost nejednou cílem lupičů.
Mariana prý uměla zacházet s puškou lépe než její bratři, proslula jako nebezpečná obránkyně mlýna. Osudného dne ji prý otec poslal do Štěměch pro kvásek na pečení chleba. Opozdila se a vracela se domů pozdě večer. Mezi Štěměchami a Dašovem na místě zvaném Na Perných ji přepadl neznámý vrah a zavraždil ji. Na místě vraždy dal její otec položit kámen s křížem a nápisem Mariana 1689, aby se na ubohé děvče nezapomnělo.
Kámen tam stojí dodnes, jenom byl při rozorávání mezí o několik metrů posunut. Lidé na její počet pojmenovali horu, která se nad celým krajem vypíná a v jejíž blízkosti k vraždě došlo, jménem Mařenka.

Zdroj: archiv Mikroregionu Podhůří Mařenky.

Převzato z www.region-vysočina.cz