Náměšť nad Oslavou
Zámek
Barokní most
Město Náměšť nad Oslavou se rozkládá po obou březích řeky Oslavy. Větší část města leží na pravém břehu, menší část s renesančním zámkem leží na břehu levém. Oba břehy jsou spojeny barokním kamenným mostem. Jeho balustrády jsou zdobeny dvaceti barokními sochami a tak most, v minulosti významný komunikační spoj, je zároveň významnou stavební, kulturní, historickou památkou, unikátem i v měřítku celé naší republiky.
Přes řeku Oslavu se klene obloukový silniční most přibližně ve východo - západním směru. Půdorys má přímý, nelomený. je dlouhý 62 m, široký 8 m. Mostovka je mírně vyklenutá, v nejvyšším bodě dosahuje most výšky 6,2 m. Po obou stranách mostu je 0,5 m široké zábradlí, které se vějířovitě otvírá do předmostí. Tloušťka pilířů je asi 2 m, pilíře mají trojúhelníkové (ve vodorovném průřezu) protipovodní zhlaví a jsou spojeny sedmi eliptickými klenebními oblouky. Tři oblouky se klenou přes řeku. Rozpětí největšího oblouku je 10 m, výška asi 5 m. V osách mostních pilířů jsou na zábradlí umístěny kamenné sochy, souměrně proti sobě. Nad pilíři je 16 soch, 4 další na zábradlí v předmostí. Všechny stojí na probraných soklech na 10 cm vysokých podstavcích. Jsou vysoké kolem 2 m, zhotoveny z jednoho kusu materiálu, jímž je vápenec. Most je vystavěn z kamene a cihel, je omítnutý. Vozovka je dlážděna žulovými dlažebními kostkami.
V minulosti měl most důležitou funkci spojovat zámek s vlastním městem, ležel na hlavní komunikační tepně - hlavní silnici mezi městy Třebíč a Brno č. 23. V roce 1986 byl dokončen nový silniční most přes řeku a veškerá doprava byla svedena na něj.
Náměšťský most bývá nazýván "malý moravský Karlův". Po Karlově mostě je totiž u nás největším mostem s nejbohatší sochařskou výzdobou. Na Moravě není most, který by se mu bohatostí výzdoby rovnal.
Myšlenka stavět na mostní pilíře plastiky vyšla z italského barokního období. Nejznámějším uskutečněním této myšlenky je Ponte del Angeli v Římě, který, jak se zdá, byl přímým vzorem pro výzdobu Karlova mostu v Praze. (Náměšťský most je mu však pravděpodobně podobný více.) V době, kdy byla prováděna výzdoba mostu v Náměšti, stálo dvacet šest soch na pilířích Karlova mostu již přes dvacet let. Nedá se tedy říci, že náměšťský most je nějakou zvláštností figurální výzdoby zábradlí. Existuje u nás řada mostů s figurami z období baroka (v Bělé nad Radbuzou, v Budyni na Ohří, v Děčíně aj.). Most je ale cenný svou uceleností galerie dvaceti světců a jako umělecké dílo. Vychází z tvorby své doby a jeho jedinečnost a výjimečnost je v tom, že je ve svém celku jedním z vrcholných děl mezi stavbami tohoto druhu.
Kostel sv. Jana Křtitele
Uměleckohistorické památky v Náměšti nad Oslavou pocházejí ve své dnešní podobě až z pobělohorské doby. Nejstarší z nich je farní kostel sv. Jana Křtitele, původěně gotický, avšak roku 1639 postižený požárem natolik, že Jan z Werdenberka neprodleně zahájil stavbu nové svatyně, vysvěcené o dvě léta později.
Kostel má mělký presbytář, uzavřený vně trojboce, uvnitř půlválcem, a obdélnou loď s krátkými příčnými rameny (transept) na východě a na západě s předsíní v plné šíři, která nad štítem průčelí přechází v čtyřbokou hranolovou věžku. K severnímu boku kněžiště přiléhá sakristie na půdorysu obdélníka, na opačné straně leží stejně velký přístavek. Presbyterium překlenuje valená klenba a v závěru koncha, obojí s lunetami. Valená klenba s lunetami bez pasů kryje i loď; nesou ji přízední pilíře s pilastry a úseky kladí, takže prostor má podobu sálu s mělkými oltářními výklenky. Předsíň a ramena transeptu, do nichž jsou vsazeny empory, mají křížové hřebínkové klenby. Hudební kruchta v západní části lodi spočívá na dvou hranolových pilířích a je podklenuta pruskými packami. Fasády kostela člení lesénové rámy, korunní římsa a náročně tvarované okenní otvory.
Převážná část architektonických článků stavby spadá do let 1639 - 1641. Okna a kůr však patří době o století mladší, kdy byla svatyně roku 1744 za Kufštejnů důkladně obnovena. Nejcennějším mobiliářem z doby vzniku kostela jsou nepochybně obrazy z roku 1640 od malíře nizozemského původu Stolla: Křest Kristův na hlavním oltáři, sv. Karel Boromejský a P. Marie na oltářích bočních. Představují typická díla manýristické malby, pozoruhodná umělým koloritem i kompozicí a výtvarnou transformací monumentálních postav, z nichž některé odvážně řeže rám. Většina ostatního zařízení chrámu souvisí s opravou v 18. století. Na epištolní straně presbytáře visí obraz sv. Antonína od Paula Trogera (1698 - 1762), ředitele vídeňské Akademie, označovaného magnus parens rakouského malířství 18. století v jeho nejryzejší podobě. Byl to umělec s bytostně dramatickou letorou, se silným sklonem k expresívnosti, jehož význam je měřitelný jen analogickým postavením jeho přítele a souputníka Georga Raffaela Donnera v soudobém rakouském sochařství. Čestně po bok Trogerova díla se řadí sochařská výzdoba Josefa Winterhaldera st. (1702 - 1769), který vytvořil pro Náměšť početnou sérii soch. Upozorňujeme ještě, že v kostele jsou původní lavice. Pět soch světců ve výklencích na průčelí chrámu má průměrnou uměleckou hodnotu a dodala je roku 1910 brněnská firma Loos.
Z publikace "Náměšť nad Oslavou "
Hrobka Haugwitzů
V letech 1822 - 1825 vystavěli Haugwitzové u dnešního městského hřbitova rodinnou hrobku v empírovém slohu. Přízemní stavba obdelníkového půdorysu s předsíní je na vnějšku členěna pásovými římsami a rustikou, nikami, lunetovými okny a střízlivě zdobena sepulkrálními motivy. Její plány vypracoval vídeňský architekt Josef Kornhausel, mramorové figurální skulptury v interiéru vytesal rovněž Vídeňan, sochař Josef Klieber.
V roce 1994 byla za finančního přispění pana Karla Antonína hraběte Haugwitze provedena celková rekonstrukce střechy.
4.6. 1995 při I. rodinném setkání Haugwitzů v Náměšti nad Oslavou Karel Antonín hrabě Haugwitz náhle zemřel a byl uložen do hrobky.
Historie města
 z Lomnice |
 z Kravař |
 Žerotínové |
 Verdenberkové |
 z Enckenvoiru |
 Haugvicové |
Náměšť nad Oslavou - malé město na úpatí Vysočiny, 40 kilometrů západně od Brna, leží na malebných březích dolního toku řeky Oslavy. Místní jméno Náměšť je původem české. Označovalo se tak místo (sídliště nad řekou), kde bylo něco namístěno, nashromážděno, naplaveno - písek, spraš, hlína. Náměšťsko zasáhly, byť jen sporadicky, téměř všechny vlny moravského pravěkého osídlení. Směřovaly už od paleolitu proti toku řek Oslavy a Jihlavy. Počátky systematického osídlení Náměšťska spadají však až do počátku 12. století. Podél řeky Oslavy vedla od nejstarších dob po návrších důležitá cesta vedoucí z brněnského podhradí k Jihlavě a dál do Čech. Nejstarší historická zpráva o této řece se váže k roku 1146 (aqua que dicitur Ozlawa). купить постельное белье украина
První zmínka o Náměšti pochází z roku 1234, kdy náměšťský hrad patřil do majetku rodu Mezeříčských z Lomnice. Toto období připomíná dnes jen okrouhlá věž z lomového kamene v západní části zámeckého areálu. Roku 1304, během tažení rakouských a uherských vojsk proti Václavu II., byla Náměšť zničena kumánskými hordami. Později, v neklidných časech bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem, obsadil náměšťský hrad Lipolt Krajíř z Krajku. Počátkem 15. století (r. 1408) byl hrad znovu dobyt a značně pobořen Lackem z Kravař. Za husitských válek jeho majitelé, páni z Kravař, vyznávali většinou víru podobojí, a Náměšť proto byla několikrát vydrancována vojsky císaře Zikmunda a vévody Albrechta Rakouského. V polovině l5. století získává panství významný diplomat krále Jiřího, Ctibor Tovačovský z Cimburka. Za vlády Vladislava I. je tento muž moravským zemským hejtmanem. Především jeho přičiněním se v té době na Moravě stává jediným úředním jazykem čeština. Sám proslul jako literát a především právník, vykládající zemské právo v tzv. Knize Tovačovské.
L.P. 1481 se Náměšť dostává znovu do vlastnictví Mezeříčských z Lomnice. Václav z Lomnice pak na zámku zřizuje tiskárnu. Mezi jiným je zde r. 1533 vytištěno zásadní dílo, totiž první česká gramatika Beneše Optáta z Telče a Petra Gzela z Prahy. V roce 1563 získává Náměšť Jan starší ze Žerotína, jehož mocný rod zasáhl do dějin tohoto sídla rozhodujícím způsobem. Na místě původního hradu staví Jan rozsáhlý renesanční zámek. Podporuje rovněž vzdělanost českých bratří a dává převézt jejich tiskárnu z Ivančic do nedalekých Kralic, kde je posléze vytištěna proslulá Bible kralická. Janův nástupce Karel starší ze Žerotína, hlava nekatolických stavů na Moravě a politik evropského formátu, volí po bitvě na Bílé hoře exil a celé panství prodává r. 1628 svému švagrovi Albrechtu z Valdštejna. Ten se ho ale rychle zbavuje. Novým majitelem se stává Jan Křtitel z Verdenberka, na jehož žádost povýšil císař Ferdinand II. Náměšť na městečko a udělil jí městský znak. Rod hrabat z Verdenberka držel panství až do roku l733, kdy vymřel Janem Filipem. Poté Náměšť krátce patřila Václavu z Enkenvoirtu a hrabatům z Kunfštejna, až roku 1752 koupil celé panství Bedřich Vilém Haugvic, významný stoupenec osvícenského absolutismu a státník ve službách císařovny Marie Terezie.
V létě r. 1759 vypukl v městečku ničivý požár, při němž vyhořela radnice a další obydlí se stodolami a chlévy. V témže roce založil Bedřich Vilém v Náměšti kapucínský klášter. Když jej později císař Josef II. zrušil, byla v jeho prostorách r. 1795 zřízena manufaktura na výrobu látek. Tato skutečnost výrazně ovlivnila rozvoj obce. Náměšť, kde žilo koncem 18. století pár stovek lidí, dosáhla v době největšího rozmachu výroby (1869) počtu 3.064 obyvatel. Na přelomu 19. a 20. století klesl ovšem tento stav zhruba o jednu polovinu.
Náměšťské panství zasáhla v roce 1821 i poslední robotní vzpora. Ale Náměšť sama, sídlo panských úřadů, se k okolním vsím nepřipojila. Z držitelů panství vynikl v této době především Jindřich Vilém Haugvic (1770 - 1842). Byl to vzdělaný šlechtic osvícenské éry, jehož doménou se byla hudba. Založil zámeckou kapelu a přijetí do služby podmínil znalostí zpěvu nebo hry na hudební nástroj. Nadané jedince dával hrabě školit ve Vídni, a tak neměla náměšťská zámecká kapela ve své době na Moravě skutečně vážnou konkurenci. Jindřich Vilém udržoval úzký kontakt s vídeňským hudebním světem a osobně se znal s řadou významných skladatelů, jakými byli Gluck nebo Salieri. Karel Vilém Haugwitz, který převzal panství po svém otci v roce 1834, byl přítelem Johana Strausse a sám rovněž úspěšně komponoval. Dokladem "zlatého věku" hudebního života na náměšťském zámku je i stavba empírového letohrádku v nedalekém jinošovském Schönwaldu, kam hrabě v třicátých letech (minulého století) přenesl scénu divadelních a hudebních produkcí. Svědkem kulturních zájmů Haugviců je také každý z více než 16 000 svazků barokní knihovny, která byla zřízena ve třetí čtvrtině 18. století a je důstojnou nástupkyní renesanční knihovny Žerotínů. Dnes je v ní uchována rovněž šestidílná Bible kralická.
Důležitým byl pro Náměšť rok 1850. Tehdy se stala sídlem okresního soudu, berního úřadu a dalších institucí. V roce 1886 se městečko napojilo na železniční trať Brno-Jihlava. Do té doby projížděla Náměšť pouze pošta z Třebíče, která ovšem přepravovala i cestující. Projížděla Náměští třikrát denně a koně přepřahala u zájezdního hostince naproti kostelu sv. Jana Křtitele. Jezdila pouze do Zastávky. Tam byla stanice tzv. "Rosické dráhy" a tam se rovněž přestupovalo na železnici.
Po celé 19. století byla Náměšť zcela v německých rukou. U soudu se sice jednalo i česky, ale písemné materiály byly vyřizovány pouze německy. Jediný český spolek představovala "Beseda". České ujednání na radnici se datuje až od roku l893. Celkově klidné období konce minulého a počátku tohoto století byla přerušena až první světovou válkou. Není bez zajímavosti, že Ferdinand d´ Este odjel do Sarajeva z náměšťského panství, kde byl hostem. Roku 1923 byla Náměšť povýšena na město. Jeho prvním čestným občanem se stal prezident republiky T. G. Masaryk.
I když se od té doby Náměšť nad Oslavou proměnila a získala nové dominanty, přece je to stále tatáž zámecká věž vetknutá do mraků, co okouzlí snad každého, kdo město navštíví. Stejně je jím i barokní most. Projděte se po mostě, zatančete si mezi jeho sochami, pobuďte, dokud se nerozzáří lucerny. Jistě se rádi vrátíte...
Převzato z www.zamek-namest.cz, www.namestnosl.cz
